Náhradní rodinná péče

V rámci kampaně Dejme dětem rodinu přijely dvě úžasné lektorky, které děti zaujaly nejen tématem, ale také svým vystupováním, chováním i celou organizací besedy. Pochvalou pro lektorky bylo i to, že žáci po skončení sami přišli a prosili o další besedy pod jejich vedením.

Beseda trvala dvě vyučovací hodiny a co všechno se žáci dozvěděli a co je zaujalo, si můžete přečíst v níže uvedených myšlenkách:

• Dozvěděli jsme se, jaký je postup při adopci. Že se musí ukázat trestní rejstřík, nesmí být v něm něco nevhodného, např. zanedbání dětí a násilí. Může se podat žádost, o jaké dítě mají rodiče zájem (blonďaté, věk, pohlaví atd.). Též musí být ta osoba finančně zabezpečená.
• Už známe rozdíl mezi pěstounskou péčí a adopcí. Že adopce je trvalá (osvojení) a adoptivní rodiče jsou za děti plně odpovědní a i tak rozhodují, ale zato pěstouni jen vychovávají a biologičtí rodiče rozhodují o důležitých záležitostech. Děti se k nim mohou vrátit v 18 letech.
• Víme, co je to adopce na dálku.
• Mluvili jsme o tom, jak to funguje v dětských domovech, a že když vyjdou v 18, je to pro ně moc těžké a nemají takový základ, jako děti z běžné rodiny.
• Lektorky nám vysvětlovaly chod dětských domovů, a že většina dětí nemá životní zkušenosti jako nakupování, vaření atd., proto se často udělají domy a tam se nastěhují děti s 1 či více dospělými a společeně se musí o ten dům starat.
• Zajímavé pro nás bylo, že v některých zemích neřeší etnicitu, a proto k nám jezdí adoptovat děti, nejčastěji ty, které se u nás těžko umísťují do nových rodin.

Mgr. Barbora Vlčková